Miloš Zeman, již brzy bývalý prezident české republiky je muž, který reprezentoval náš stát minulé dva mandáty. Ve funkci je od 8. března 2013. Pojďme si nyní připomenout nejzajímavější kauzy, skandály a události, na které by se nemělo zapomenout a které by se už neměli opakovat.
Prezidentské volby nevypadali pro Zemana zrovna kladně, v prvním kole vyhrál s 24,21 %, což bylo o 0,81 % více, než měl Karel Schwarzenberg. Průzkumy volebních preferencí dávali z počátku šance spíše Janu Fischerovi. V studentských volbách, se na prvním místě umístil Vladimír Franz s 40,7 %, Zeman byl až na čtvrtém s 9,4 %. Zeman měl však větší podporu na učilištích a středních školách než na gymnáziích. Podobný efekt můžeme vidět i v letošních studentských volbách pořádaných JSNS, kdy s nižší úrovní vzdělání stoupají preference například Andreje Babiše.
Zeman v rámci své kampaně často lhal o Schwarzenbergově minulosti, například o tom, že v rodovém sídle Schwarzenbergovi manželky visí obrazy s hákovými kříži. Mnoho dezinformací se také šířilo prostřednictvím internetu, u těch ale nelze prokázat, že byli součástí Zemanovi kampaně. I když se Zeman za své lži omluvil, v 2. kole vyhrál o necelých deset procent.
Miloš Zeman zvítězil v prvním kole s 38,6 %, druhý byl Jiří Drahoš s 26,6 %. Miloš Zeman se před druhým kolem vyhýbal debatám s Jiřím Drahošem, přednost dával Médiím, kde měl více prostoru. Na billboardech se začal objevovat nápis: „Stop imigrantům a Drahošovi Tahle země je naše! Volte Zemana!“ Jiří Drahoš se proti tomuto tvrzení vyhradil, to však nezabránilo tomu, aby Zeman pokračoval. Zeman vyhrál volby o necelá tři procenta a stal se prezidentem i na další funkční období. Nikdo asi nedokáže, že Zemanovi lži vyhráli volby, ale to že je využíval ve svůj prospěch víme a je ostuda, že takový člověk měl většinovou podporu.
Mezi pravomoci prezidenta se nachází jmenování do mnoha funkcí, např. členy Bankovní rady ČNB, soudce, ale i třeba profesory. Miloš Zeman během své kariéry opakovaně odmítal jmenovat své odpůrce.
V květnu 2013 odmítl jmenovat profesorem Martina C. Putnu oficiálně z důvodu jeho účasti na Prague Pride. Faktem je, že Putna podpořil prezidentskou kandidaturu Karla Schwarzenberga. Poprvé se začíná mluvit o porušení prezidentských pravomocí, jmenovat totiž není synonymem vybrat si. Martin C. Putna byl nakonec jmenován, Zeman to však považuje za chybu. Do jmenování profesorů zasahoval opakovaně a v roce 2019 podala Karlova Univerzita na prezidenta dvě správní žaloby, kvůli odmítnutí jmenovat Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta profesory. Zeman si za svým rozhodnutím stojí. Soudy později prohlásili, že prezident nemá právo kandidáty na profesory prověřovat.
Miloš Zeman často navštěvoval východní velmoci, jmenovitě Čínu a Rusko, s nimiž navazoval přátelské vztahy.
V říjnu 2016 se ministr kultury Daniel Hermanovi schází s duchovním vůdcem Tibetu Dalajlamou, důsledkem toho nedostal Jiří Brandy, Hermanův strýc, Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Ve svém druhém volebním období Zeman opakovaně kritizuje sankce směřované na Rusko a podporuje anektování Krymu.
V březnu 2018 Zeman prohlásil že novičok, látka kterou byl v Británii otrávený dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera, se vyráběl i v ČR a odmítl tak podezření Putinova režimu. Ruská vládní média se tohoto tvrzení hned chytila. Zeman tvrzením lhal ve prospěch Ruského režimu a neobtěžoval se to nijak vyvrátit.
V dubnu 2021 Zeman popíral tvrzení BIS, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruští agenti. Toho se znovu chytila Ruská média. To není poprvé, ani naposled, co Zeman zpochybňoval BIS.
Miloš Zeman pronesl během svých dvou funkčních období mnoho výroků, který byli nevhodné, či v jeho funkci nepřípustné.
V květnu 2017 při návštěvě v Kremlu Zeman při rozhovoru s Putinem prohlásil: „Novinářů je moc, měli by se likvidovat,“ Putin se usmál a odpověděl, že je stačí omezit. Zeman později prohlásil, že šlo o vtip, nikdy se ale za tento výrok neomluvil. Nejhorší na výroku je fakt, že v Rusku novináři neochotní pracovat podle vlády skutečně umírají. V říjnu na Nepomucké radnici přijímá Zeman jako dárek napodobeninu samopalu s nápisem „Na novináře“.
V květnu také shazoval Bohuslava Sobotku, když při setkání na hradě tvrdil, že Sobotka přišel na hrad podat Demisi. Sobotka vysvětlil, že přišel pouze projednávat demisi vlády. Zeman pak odešel a ze vzniklé situace obvinil Sobotku. Zeman tímto způsobem dehonestoval předsedu vlády.
V souvislosti s pochodem Prague Pride 2021 se Zeman vyjádřil k transgender lidem: „Jsou mi opravdu bytostně odporní.“ To nebylo poprvé, co se negativně vyjádřil k členům LGBTQ+ komunity.
V listopadu 2015 Zeman podpořil radikální organizace proti přijímání uprchlíků hesly jako: „Islám v ČR nechceme,“ nebo: „Tahle země je naše.“ Premiér Bohuslav Sobotka na tuto situaci reagoval slovy: „Nejvyšší ústavní činitel země, která má hlubokou humanistickou a demokratickou tradici, by neměl vystupovat na shromáždění xenofobní sekty, které bylo naplněno šířením intenzivní nenávisti.“
V červenci 2019 se na sjezdu SPD objevilo video, kde Zeman prohlásil, že strana SPD není extremistická i přes to, že je za extremistickou v odborných kruzích považována.
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí!“ jsou slova, která jsme od Miloše Zemana slyšeli již dvakrát a již neuslyšíme. Miloš Zeman ve své funkci opakovaně překračoval své pravomoce, upřednostňoval zájmy své a rozděloval český národ. To vše s příslibem jeho nejlepšího vědomí a svědomí. Česká republika potřebuje prezidenta, který ji sjednotí a bude nás řádně reprezentovat. Potřebujeme prezidenta, který nebude vtipkovat o porušování lidských práv a hlavně někoho, kdo respektuje Ústavu. Nenechte se před volbami zmanipulovat, vyvarujte se nedemokratickým kandidátům.